O nás

Všechno to začalo už před devíti lety, kdy se setkaly naše cesty. Společně jsme procestovali tři světadíly, zažili plno dobrodružství i eskapád, prochodili nejedny boty, nasbírali nesčetně zážitků, naučili se novým zvykům, ale nakonec i tak nás to všechno svedlo zase zpátky domů, do Beskyd.

Tady doma nám zůstal prázdný smutný dům po babičce, kde jsme trávili v dětství snad každé prázdniny a volné víkendy. Pamatujeme na tu vůni buchet, která se linula po schodech až ven před dveře, když babi každou neděli pekla. Nebo na to hučení včel, když nás děda brával do včelína, abychom zkontrolovali včely. Za domem jsme pak v létě v dlouhé trávě hledali sladké lesní jahody, po kterých se vždycky rychle zaprášilo. Vůně, chutě, teplo domova a vzpomínky byly natolik silné, že dokázaly přesvědčit mě i mou drahou polovičku, aby nám dům zůstal a abychom ten milující domov mohli ukázat i jiným lidem.

Čekaly nás dva roky tvrdé rekonstrukce, u které jsme netušili, co se za každým rohem objeví. Tehdy ještě pradědeček, když dům stavěl, určitě netušil, jak hodně se změní jeho podoba. Když jsme začali, vůbec jsme neodhadli, jak velká rekonstrukce to nakonec bude. Suma sumárum to dopadlo natolik dobře, že jsme se velmi rychle zabydleli a začali z prázdného domu vytvářet domov. Dům samotný byl pro nás dva ale přece jen moc velký, a proto jsme první patro ponechali pro náhodné návštěvníky. Nikdy jsme nechtěli, aby náš dům, domov, zel prázdnotou. Přece jen už kam paměť sahá nám nebo našim rodičům, tento dům byl vždycky plný radosti, lásky a lidí.